Energetický audit je rovněž splněním zákonného požadavku i podkladem pro získání státní dotace na realizaci úsporných energetických opatření i nové investiční výstavby a podkladem pro bankovní sféru při posuzování žádosti o úvěr na energetické investice.
Povinnost vypracovávat energetické audity je stanovena zákonem č.406/2000 Sb., v § 9. Podrobnosti náležitosti energetického auditu jsou pak dány prováděcí vyhláškou č.213/2001 Sb., která byla v roce 2004 novelizována vyhláškou č.425/2004 Sb. Stručně řečeno je energetický audit soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství. Součástí auditu je návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor.
Kdo musí nechat na své energetické hospodářství vypracovat energetický audit, je dáno v zákoně č.406/2000 Sb. v § 9 odst.3, limity spotřeby energie, od kterých vzniká tato povinnost, jsou dány prováděcí vyhláškou č.213/2001 v § 10, jehož některá ustanovení byla novelizována vyhláškou č.425/2004 Sb. Všechna paragrafová znění lze shrnout do několika bodů.
|
Povinnost vypracovat na své energetické hospodářství energetický audit má:
|
Z povinnosti zpracovat energetický audit jsou vyjmuty objekty, u kterých bylo vydáno stavební povolení nebo byla ukončena výstavba do 31.prosince 2001 a kterým byla poskytnuta dotace od ČEA v rámci programu, nebo dotace případně půjčka od SFŽP, MMR nebo MZ.
Vyhláškou č.425/2004 v §10 odst.6, která novelizuje vyhlášku č.213/2001, je dána možnost, v některých specielních případech, využít opakovatelnost energetického auditu. Tato možnost se však nevztahuje na objekty dle bodu a).
Oprávněnou osobou ke zpracování energetického auditu je energetický auditor, který splnil požadavky zákona č.406/2000, § 10. Energetičtí auditoři splňující tyto podmínky, jsou zapsáni v seznamu energetických expertů, vedeným Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Co by měl investor vyžadovat od energetického auditu?
Vypracování energetického auditu není levnou záležitostí. Když už je ze zákona tato povinnost nařízena, měl by zadavatel od zpracovatele vyžadovat kvalitní výstup. Kvalitně vypracovaný energetický audit nalezne takřka ve sto procentech případů úspory, kterými lze snížit provozní náročnost objektu. Navržená opatření mohou být mnohdy i beznákladová. Typickým příkladem může být správné nastavení již existující automatické regulace, nebo posouzení vhodnosti stávající sazby odběru elektrické energie. Podobná opatření mohou náklady na vypracování energetického auditu zaplatit již ve velmi krátké době.
Dalším přínosem energetického auditu je stanovení koncepce pro budoucí investice do energetického hospodářství, která je výsledkem posouzení několika variant. Tím je dán předpoklad, že vynaložené investice budou směřovány opravdu účelně. V neposlední řadě otevírá energetický audit cestu k některému z dotačních programů, popřípadě k financování projektu formou EPC.
